Pojem „snoezelen“ vznikl v 70. letech Holandsku při práci s lidmi

s těžkým postižením jako slovní novotvar.

 

Je složen ze dvou slov „snuffelen“ a „doezelen“,

což lze volně přeložit jako čmuchat 

(poukazuje na smyslový efekt terapeutického postupu) a podřimovat (pojem vystihuje stav blaha, klidu, relaxace).

​

Metoda snoezelen byla původně určena pro děti a dospělé

s kombinovaným postižením a autismem, dnes se celosvětově využívá

i v domovech pro seniory a pro mnoho jiných cílových skupin, včetně zdravé populace.

​

Principem metody snoezelen je prostřednictvím zrakových, sluchových, čichových a hmatových podnětů vytvořit bezpečné stimulující prostředí, které plní funkci relaxační, poznávací a interakční.

 

Pozitivní účinky snoezelen prostředí na kvalitu života klientů byly prokázány již v mnoha výzkumech.